|
|
Stanovení reziduálních látek z přípravy koloidních systémů na bázi biopolymerů
Borůvková, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Těkavé organické látky lze izolovat a zakoncentrovat z vodného roztoku metodami, které jsou založeny na analýze rovnovážné plynné fáze, právě díky jejich těkavosti. Cílem této bakalářské práce je stanovení množství reziduálního terc-butanolu patřícího mezi těkavé organické látky, ve vzorcích po lyofilizaci. Vzorky byly připraveny smísením hydrofobní sondy a hydrofilního hyaluronanu. Aby ke smísení došlo, je třeba přidat organické rozpouštědlo terc-butanol, který zajišťuje stabilní prostředí. Právě díky němu dojde k homogennímu smísení sondy a hyaluronanu. Následnou lyofilizací vzorku dojde k narušení vodného obalu hyaluronanu a nepolární vodíky, které jsou v něm ukryté, mohou interagovat s hydrofobní sondou. Navázání sondy je důležité v oblasti onkologie, kdy tento fakt může být využit v oblasti cílené distribuce léčiv. Ve výsledném produktu je však terc-butanol nežádoucí, zejména v oblastech medicínských aplikací. Předmětem této práce je minimalizace reziduálního množství terc-butanolu ve výsledném lyofilizačním koláči. Ke stanovení jeho obsahu byla použita metoda analýzy rovnovážné plynné fáze (statický Head-Space) pomocí plynové chromatografie s plamenovou ionizační detekcí (GC/FID).
|
|
|
Stanovení těkavých organických látek metodou "head space - SPME" v reálných vzorcích povrchové a pitné vody
Chmelka, Milan ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kupec, Josef (vedoucí práce)
Těkavé organické látky se ve vodě většinou vyskytují jako polutanty lidského původu. Teoretická část této práce se zabývá charakteristikou, výskytem a možnostmi kvalifikace a kvantifikace organických látek ve vodě. Rozsáhlejší popis byl věnován stěžejní metodě této práce, a to statické head-space technice spojené s mikroextrakcí na vlákně potaženém sorbentem . Náplň experimentální části spočívala v získání zkušeností s obsluhou měřícího přístroje, jeho periferií a způsobem vyhodnocování výsledků. Po výběru vhodných lokalit se přistoupilo k odběru vzorků a jejich analýze.
|
|
|
Spektroskopie povrchového výboje při rozkladu VOC katalyzovaném TiO2
Veverková, Radka ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem rozkladu těkavých organických látek v povrchovém výboji katalyzovaném TiO2. Těkavé organické látky jsou nebezpečné jak pro lidský organismus tak i životní prostředí. Proto je nutné těkavé organické látky eliminovat a plazmové techniky jsou jedna z možností. Experiment byl prováděn v plazmovém reaktoru na elektrodách pro povrchový výboj. Na jedné z elektrod byla nanesena jedna nebo dvě vrstvy katalyzátoru TiO2. Jako nosný plyn byl použit dusík, který se před vstupem do reaktoru míchal se vzduchem. Záření emitované výbojem při rozkladu VOC bylo pomocí optického vlákna přenášeno do optického emisního spektrometru Jobin Yvon TRIAX 550. Jako modelové látky byly použity toluen, hexan, cyklohexan a xylen. Během experimentu byl sledován vliv výkonu na katalyzovaný, respektive nekatalyzovaný rozklad VOC výbojem. Pomocí optické emisní spektrometrie je možné stanovit některé důležité parametry výboje, např. rotační a vibrační teplota. Tyto hodnoty byly pro jednotlivá měření stanoveny rozsahu od 650 do 1050 K pro rotační teplotu a od 1600 do 1950 K pro vibrační teplotu. Průměrná chyba stanovení byla 100 K pro rotační teplotu a 120 K pro vibrační teplotu. Bylo zjištěno, že katalyzátor nemá na rotační a vibrační teplotu vliv. Naopak změna výkonu výboje výrazně ovlivňuje jak rotační, tak i vibrační teplotu. Při nižším výkonu byly spočteny výrazně odlišné hodnoty vibrační teploty u jednotlivých sloučenin, zatímco při vyšším výkonu byly tyto hodnoty podobné. Dále byly z emisních spekter identifikovány spektrální pásy dusíku, kyslíku a NO. Zjištěné výsledky lze použít jako základ pro další, rozšířené studium rozkladu těkavých organických látek v povrchovém výboji.
|
|
|
Analýza dechu pomocí hmotnostní spektrometrie
Hoffmann, Pavel ; Vašinová Galiová, Michaela (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou těkavých organických látek v dechu pomocí hmotnostní spektrometrie. K přímé analýze dechu byla použita hmotnostní spektrometrie s přenosem protonu (proton-transfer reaction mass spectrometry; PTR-MS). K nepřímé analýze byla použita plynová chromatografie s hmotnostním detektorem (gas chromatography-mass spectrometry; GC-MS) a opět PTR-MS. K odběru vzorků dechu k nepřímé analýze byly použity Tedlarové vaky. K extrakci a předkoncentrování vzorku dechu byla použita mikroextrakce na pevné fázi (solid-phase microextraction; SPME). PTR-MS analýza proběhla jak kvalitativně, tak kvantitativně. GC MS analýza proběhla pouze kvalitativně. Pomocí PTR MS bylo nalezeno 7 různých těkavých organických látek a byly srovnány jejich koncentrace mezi naměřenými vzorky. Konkrétně šlo o formaldehyd, methanol, acetaldehyd, ethanol, aceton, dimethylsulfid a isopren v ppb koncentracích. Pomocí GC-MS bylo nalezeno dohromady 142 těkavých organických látek. Vybrané látky byly porovnány mezi vybranými vzorky.
|
|
|
Diagnostika rozkladu těkavých organických látek v klouzavém obloukovém plazmatickém výboji
Grossmannová, Hana ; Kapička, Vratislav (oponent) ; Pekárek,, Stanislav (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Předmětem této disertační práce bylo prozkoumat na modelových látkách možnosti jejich rozkladu v klouzavém obloukovém plazmatickém výboji za atmosférického tlaku. Klouzavý obloukový výboj (GlidArc) je dynamicky se rozvíjející metodou generace netermálního plazmatu. Nabízí celou řadu možností průmyslového využití, zejména pro svou vysokou energetickou účinnost, specifickou produktivitu a vysokou selektivitu reakcí. GlidArc je při nízkém až atmosférickém tlaku jednoduchým a finančně nenáročným způsobem generace netermálního plazmatu. V současné době je zkoumáno možné využití tohoto zařízení v několika oblastech, mimo jiné i v oblasti rozkladu různých látek. Využitím netermálních plazmatických metod pro likvidaci těchto látek by mělo být dosaženo např. vyšší účinnosti rozkladu, nižší spotřeby energie, aj. Prezentované experimenty navazují na poznatky získané při vypracovávání diplomové práce, při nichž byly prověřeny některé konstrukční prvky zařízení a spektroskopickými měřeními bylo prostudováno vlastní plazma výboje. Pro potřeby této práce pak byly zvoleny modelové látky z řady aromatických i alifatických sloučenin (toluen, hexan a cyklohexan), v koncentracích set až tisíců ppm. Jsou zde shrnuty výsledky experimentů zabývajících se stanovením elektrických parametrů zařízení, směřujících k optimalizaci provozu reaktoru a stanovení energetických účinností celého rozkladného procesu. Dále byla pomocí záznamů pořízených vysokorychlostní kamerou vyhodnocena některá specifika výboje GlidArc jako jsou tvar, maximální délka nebo doba existence plazmového vlákna v závislosti na podmínkách výboje. Pomocí analyzátoru spalin Testo jsme se pak pokusili kvantitativně popsat nežádoucí nízkomolekulární produkty rozkladných procesů v plazmatu, jako jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý a vodík v závislosti na podmínkách výboje. Pro stanovení vysokomolekulárních produktů rozkladu VOC pak byla využita plynová chromatografie v kombinaci s hmotnostní spektroskopií (GC/MS). Na základě těchto měření bylo možno určit účinnosti rozkladu a konverzi vyšších uhlovodíků v závislosti na konkrétních podmínkách experimentu a sledovat jednotlivé cesty chemické transformace těkavé organické látky v plazmatu.
|
|
|
Posouzení kontaminace pracovního ovzduší v podniku Gumotex a.s. Břeclav těkavými organickými látkami
Petrušová, Pavlína ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá posouzením kontaminace vybraného pracovního prostředí firmy Gumotex, a.s. těkavými organickými látkami s využitím pasivního vzorkování. V teoretické části je uveden popis těchto látek a jejich reakce v atmosféře, dále pak praktické využití vybraných látek a jejich účinky na lidské zdraví. Jsou zde popsány možnosti pasivního vzorkování a stanovení těchto látek. Obsahem experimentální části je vzorkování těkavých organických látek na dvou vybraných pracovištích firmy Gumotex, a.s. za použití pasivních vzorkovačů Radiello. Finálnímu stanovení plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem předcházela extrakce adsorpčních povrchů vzorkovače sirouhlíkem. Na závěr jsou porovnány získané údaje s přípustnými expozičními limity a nejvyššími přípustnými koncentracemi, které jsou definovány Státním zdravotním ústavem.
|
|
|
Analýza těkavých organických látek produkovaných monocyty během sepse
Bártová, Adéla ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností analýzy těkavých látek produkovaných monocyty v průběhu sepse. K tomuto účelu byla jako metoda zvolena komprehenzivní dvojdimenzionální plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. V první části práce byla optimalizována metoda dvojdimenzionální plynové chromatografie pro stanovení těkavých organických látek. V této části práce byly postupně upravovány parametry metody plynové chromatografie tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti. Dále byly optimalizovány podmínky přípravy vzorků. V druhé části práce byla optimalizovaná metoda využita k měření sady vzorků monocytů. Tyto vzorky byly podrobeny působení různých inhibitorů imunitního systému a stimulátorů simulujících bakteriální nebo kvasinkovou infekci. Na základě tohoto měření bylo identifikováno několik sloučenin, které jsou produkovány monocyty za podmínek simulujících infekci.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního pobytového prostředí z hlediska zatížení interiéru těkavými organickými látkami (VOCs)
Málková, Andrea
Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část práce obsahující šest kapitol je psána formou literární rešerše. V těchto kapitolách jsou postupně charakterizovány znaky kvality vnitřního prostředí a ovzduší související s těkavými organickými látkami (VOCs) a jejich zdroji. Dále se teoretická část zabývá vlivy VOCs na lidské zdraví a možnostmi, jak se těmto vlivům v bytě vyvarovat. Mimo jiné se také literární přehled práce zabývá ovzduším venkovním, a to v lokalitě měřených obytných jednotek, jakožto jedním z faktorů, který ovlivňuje vnitřní kvalitu prostředí. Poslední kapitola je věnována legislativě, která souvisí s řešeným tématem. Stěžejní praktická část diplomové práce se člení do pěti kapitol. Zabývá se měřením VOCs ve čtyřech různých bytech v časovém úseku tří ročních období (podzim, zima, jaro). V těchto kapitolách jsou popsány posuzované objekty a příslušná metodika měření s použitými přístroji, kterými bylo uskutečněno měření a následná analýza zatížení interiéru VOCs. Závěrem se praktická část věnuje výsledkům měření a jejich slovní interpretaci.
|
|
|
Analýza dechu pomocí hmotnostní spektrometrie
Hoffmann, Pavel ; Vašinová Galiová, Michaela (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou těkavých organických látek v dechu pomocí hmotnostní spektrometrie. K přímé analýze dechu byla použita hmotnostní spektrometrie s přenosem protonu (proton-transfer reaction mass spectrometry; PTR-MS). K nepřímé analýze byla použita plynová chromatografie s hmotnostním detektorem (gas chromatography-mass spectrometry; GC-MS) a opět PTR-MS. K odběru vzorků dechu k nepřímé analýze byly použity Tedlarové vaky. K extrakci a předkoncentrování vzorku dechu byla použita mikroextrakce na pevné fázi (solid-phase microextraction; SPME). PTR-MS analýza proběhla jak kvalitativně, tak kvantitativně. GC MS analýza proběhla pouze kvalitativně. Pomocí PTR MS bylo nalezeno 7 různých těkavých organických látek a byly srovnány jejich koncentrace mezi naměřenými vzorky. Konkrétně šlo o formaldehyd, methanol, acetaldehyd, ethanol, aceton, dimethylsulfid a isopren v ppb koncentracích. Pomocí GC-MS bylo nalezeno dohromady 142 těkavých organických látek. Vybrané látky byly porovnány mezi vybranými vzorky.
|
|
|
Study of links between biogenic VOC emissions and concentration of tropospheric ozone
Zemánková, Kateřina ; Brechler, Josef (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent) ; Braniš, Martin (oponent)
Název disertační práce: Studium vazeb mezi biogenními emisemi VOC a koncentracemi přízemního ozonu Kateřina Zemánková, 2010 Školitel: doc. RNDr. Josef Brechler, CSc. Katedra meteorologie a ochrany prostředí, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Prezentovaná práce se zabývá studiem vlivu těkavých organických látek emito- vaných z biogenních zdrojů na koncentraci přízemního ozonu. Těkavé organické látky (VOC) hrají důležitou roli v chemickém systému troposféry. Společně s oxidy dusíku tvoří dvě hlavní složky chemických reakcí, které vedou ke vzniku přízemního ozonu. Těkavé organické látky jsou do atmosféry vypouštěny jak z antropogenních, tak z přírodních zdrojů. V globálním měřítku je podíl VOC z biogenních zdrojů na celkovém množství těchto látek v ovzduší až desetkrát vyšší než podíl VOC antro- pogenního původu. Biogenní VOC jsou vypouštěny z různých zdrojů, přičemž nej- významnějšími z nich jsou lesní ekosystémy. Do skupiny biogenních VOC patří široká škála chemických látek mezi nimiž co do emitovaného množství dominují isopren a monoterpeny. Emise biogenních VOC v oblasti České republiky byly odhadnuty na základě de- tailních map rostlinného porostu s vysokým prostorovým rozlišením. Emisní faktory pěti druhů stromů nejčastěji se vyskytujících na území ČR byly naměřeny v...
|
host ::
RSS.